Přihlásit se
Český a římský král Václav IV.
doba, duchovní proudy a umění v předhusitských Čechách v evropském kontextu

Historie


Zikmund Lucemburský

Autor: prof. PhDr. Jaroslav Čechura, DrSc.

Narodil se 15. února 1368 na Pražském hradě a zemřel 9. prosince 1437 ve Znojmě. Byl to v pořadí třetí syn Karla IV. a současně první syn z manželství s Alžbětou (Eliškou) Pomořanskou, která byla jeho čtvrtou ženou. Žádný z vladařů, kteří vzešli z lucemburského rodu, nebyl v historické retrospektivě našich zemí hodnocen tak negativně, občas až otevřeně nepřátelsky, jako právě tento poslední mužský Lucemburk. Zapomínalo se přitom na skutečnost, že „česká otázka“ představovala pouze jedno dílčí téma v celém spektru aktivit, s nimiž byl tento vladař za svého dlouhého života konfrontován. Nelze přehlížet, kolik státních či územních celků dokázal Zikmund držet a ovládat! Výrazně zasahoval do doslova celoevropského dění, zvláště jeho podíl na překonání církevního schizmatu je nesporný.

Odmítavý postoj k poslednímu Lucemburkovi vyrůstal i z jeho složitého vztahu k Českému království. Historici jej dlouho vnímali jako „lišku ryšavou“, která ukončila v Kostnici život reformátora Jana Husa i M. Jeronýma Pražského. Církevní soud koncilu se však vymykal jakékoli Zikmundově pravomoci. Vladař mohl nanejvýš trvat na Husově svobodném pobytu (před odsouzením) v Kostnici. O Husovi rozhodoval kostnický koncil jako nejvyšší grémium církve, jež dokázalo ukončit i papežské schizma a odstranit vládu více papežů současně.

Zikmundovy vztahy k Českému království měly ovšem i jinou podobu: roku 1402 se stal jeho vladařem (správcem), českým králem byl korunován v červenci 1420. Čáslavský sněm jej v příštím roce této hodnosti zbavil, ovšem nikoli doživotně; Zikmund vládl jako český král znovu v letech 1436–1437. I tento obratný vladař měl počátkem 15. století velký konflikt s nespokojenými uherskými magnáty. Zikmundovu vládu můžeme spojit s počátkem uhersko-česko-rakouského soustátí, jež s různými variantami a přestávkami určovalo dějiny střední Evropy až do roku 1918. A byl to právě tento Lucemburk, kdo položil základy budoucí podunajské monarchie.

Literatura

BÁRTA Stanislav: Zástavní listiny Zikmunda Lucemburského na církevní statky (1420 – 1437). Brno 2006
BAUM Wilhelm: Císař Zikmund: Kostnice, Hus a války proti Turkům. Praha 1996
BOBKOVÁ Lenka/ ŠMAHEL František a kol., Lucemburkové: česká koruna uprostřed Evropy. Praha 2012
ČECHURA Jaroslav: České země v letech 1378 – 1437 : Lucemburkové na českém trůně II. Praha 2000
KAVKA František: Poslední Lucemburk na českém trůně. Králem uprostřed revoluce. Praha 1998
PAULY Michel/REINERT François (ed.): Sigismund von Luxemburg, ein Kaiser in Europa : Tagungsband des internationalen historischen und kunsthistorischen Kongresses in Luxemburg, 8. –10. Juni 2005. Mainz am Rhein 2006

Fotografie


Žádné fotografie