Přihlásit se
Český a římský král Václav IV.
doba, duchovní proudy a umění v předhusitských Čechách v evropském kontextu

Historie


Knižní malba v době krále Václava IV.

Autor: PhDr. Jana H. Hlaváčková

Iluminované rukopisy Václava IV. se těšily velké pozornosti už po dobu více než sta let. Koncem 19. stol. se jim obsáhle věnoval Julius von Schlosser, který, v souhlase s dobovými tendencemi, podal výklad enigmatické ikonografie jejich bordur kurtoasním vztahem krále a královny, jeho pojetí pak doplnil zejména Josef Krása ve své monografii z r. 1971, kdy poukázal na možnosti jejich širšího výkladu v rámci soudobé kultury. Systém bordurové výzdoby, obsahující známé „Václavovy emblémy“, je velmi sofistikovaný a vícevrstevný, takže stále povzbuzuje k dalšímu zkoumání a zcela vysvětlen zřejmě nebude nikdy. Přesto lze z různých aspektů odhalit další jeho vrstvy a rozšířit poněkud obraz Václavovy dvorské kultury.

Dílna, která pracovala pro Václavův dvůr, navázala zřejmě přímo na vynikající dílnu Karlovu. Z tohoto, ale i mnoha jiných důvodů, např. stylistických, je zřejmě nezbytné posunout její počátky do doby nedlouho po Karlově smrti, tedy do 80. let 14.století (dosud se předpokládala její činnost až v 90.letech). Poslední rukopis, Karlova Zlatá bulla, je datován rokem 1400. Dva nejstarší, román Willehalm a zejména Bible, se svými více než 650 iluminacemi nejnáročnější dílo této dílny, vznikly z větší části již v 80. letech. Další tři z rukopisů, astrologického obsahu, pocházejí zřejmě z 90.let. Zatímco Žaltář s komentářem do širšího okruhu Václavových rukopisů patří, další dosud uváděné dílo, Pavlovy epištoly, je nutno z dvorské dílny vyřadit, neboť vznikl bezpochyby ve druhé tehdy činné dílně, pracující pro církevní instituce. Toto rozdělení na dílnu dvorskou a církevní, platnou pro Karlovu dobu, se však v pozdější Václavově době stírá v souvislosti s upadajícími možnostmi panovníka, dvorská dílna se rozpadá a dochází, ve shodě s dobovými tendencemi, k individuálnější tvorbě jednotlivých iluminátorů. I když podíly jednotlivých malířů lze částečně rozeznávat už od ve 2.polovině 14.století, teprve nyní lze v některých případech jednotlivé malíře spolehlivěji označit za samostatné autory.

Dílna, která navazovala v Karlově dílně na domácí tradici a pracovala výhradně pro církevní instituce, lze v jednotlivých případech identifikovat i v době Václava IV. Souvisela zřejmě s pražským arcibiskupstvím, které bylo husity zcela zničeno a o dílně samé proto nevíme skoro nic, dokonce nebyla dosud ani zmiňována v odborné literatuře.

Literatura

BARTLOVÁ Milena: Poctivé obrazy. České deskové malířství 1400 –1460. Praha 2001
BELTING Hans: Das Bild und sein Publikum im Mittelalter. Berlin 1981
BRUCHER Günter (ed.): Gotik. Geschichte der bildenden Kunst in Österreich , II. München– London – New York 2000
FAJT Jiří (ed.): Gotické umění v západních Čechách, díl I–III. Katalog výstavy v západočeské galerii v Plzni a v Národní galerii v Praze. Praha 1996
FAJT Jiří (ed.): Karel IV. císař z Boží milosti. Kultura a umění za vlády Lucemburků 1310 –1437. Praha 2006
KRÁSA Josef: Buchmalerei der böhmischen Gotik. Im Herzen Europas III, 1960
KROPÁČEK Pavel: Malířství doby husitské. Praha 1946
KUTAL Albert: České gotické umění. Praha 1972
LEGNER Anton / BAUMGARTNER Jörg-Holger (ed.): Petr Parler und die Skulptur des Schöne Stil 1350 –1400, Europäische Kunst unter den Luxemburgern. Ein Handbuch zur Ausstellung der Schnütgen Museums in der Kunsthalle Köln, t. I–III 1978, IV–V 1980
LORENZOVÁ Helena (ed): Dějiny českého výtvarného umění, I/1 –2. Praha 1984
MATĚJČEK Antonín: Česká malba gotická. Deskové malířství 1350–1450. Praha 1950
PEŠINA Jaroslav: Mistr Vyšebrodského oltáře. Praha 1982
PEŠINA Jaroslav: Zur Frage der Chronologie des „Schönen Stils“ in der Tafelmalerei Böhmens. SPFFBU, F 14 – 15, 1971. Znovu otištěno in: Jahrbuch des Kunsthistorischen Institutes der Universität Graz 7 (1972 – 1973)
PEŠINA Jaroslav (ed.): Gotická nástěnná malba v zemích českých I. 1300 –1350. Praha 1958
PEŠINA Jaroslav (ed): České umění gotické 1350 –1420. Praha 1970
ROYT Jan: Středověké malířství v Čechách. Praha 2002
STANGE Alfred: Deutsche Malerei der Gotik, 10 svazků. München – Berlin 1934 –1960
WIEGAND Eberhatd: Die böhmischen Gnadenbilder. Würzburg 1936

Fotografie


Žádné fotografie