Přihlásit se
Český a římský král Václav IV.
doba, duchovní proudy a umění v předhusitských Čechách v evropském kontextu

Historie


Český znak v době Václava IV.

Autor: Mgr. Štěpán Valecký



Heraldika a emblémy Václava IV.

Umělci doby Václava IV. se snažili formou zobrazování heraldické symboliky navázat na dobu Karla IV., přestože jejich podání již nepůsobí a patrně ani nemělo působit tak monumentálním dojmem. Velký reprezentační duch umění Karla IV. byl nástupem Václava na trůn vystřídán uzavřenějším dvorským uměním, které sice nepůsobí navenek tak silně, skrývá však neméně působivá díla.
Jakési narušení vážného reprezentačního konceptu je patrné v celém umění Václavovy doby, ať již jsou to hravé a živé iluminace kontrastující s obsahem textů, nebo malby postav lazebnic skryté v klenbě Staroměstské mostecké věže, jedné z nejreprezentativnějších staveb Václavova otce.
Přesto je určitá heraldická návaznost patrná u několika vyobrazení, zejména pak na erbovním vlysu hradu Točník, či u dobových pražských staveb jako je erbovní galerie staroměstské radnice nebo štíty ve cviklech severního portálu Týnského chrámu. Zdůrazňována jsou však především vyobrazení dvojice erbů nesoucí českého dvouocasého lva a říšské orlice.
Václav IV., ale dával přednost spíše soukromému a osobnímu kontaktu s uměním, rád se obklopoval rukopisy, které i sám také sbíral. Ty byly nesmírně bohatě zdobeny a iluminátoři často používali královu heraldickou reprezentaci spolu s jeho osobními emblémy, kterou umě kombinovali se symbolikou alegorickou. Rukopisy tak představují pro Václava IV. daleko důležitější prvek určující jeho vztah k dalšímu umění. Výzdoba heraldickými figurami často opouští štít a stává se součástí bohaté a živé scény. Panovníka a zemi představuje nejenom obvyklá dvojice znaků Českého království a Svaté říše římské, ale i oživlá erbovní figura. Znaky jsou tak přímo zapojeny do námětových kompozic. Stávají se součástí vzájemně komunikujících postav divých mužů, lazebnic či postav krále, fantaskních tvorů a zvířat či složitějších rostlinných námětů. Tato výtvarná hravost pak přímo personifikuje samostatné vyobrazení dvouocasého lva.

Václav IV. používal kromě heraldických figur i jednoduší formu pro vyjádření své osoby. Na stavbách, pečetích i malbách spojitelných s králem Václavem IV. najdeme mimo obvyklé heraldické výzdoby i kombinaci odznaků ledňáčka a točenice. Samotný původ těchto odznaků lze hledat podobně jako u erbů, tedy v Anglii ve Francii a Jižní Evropě. V oblasti Svaté říše římské a i v českém prostředí na konci 14. století je to ale způsob poměrně neobvyklý.
Lednáček byl tradičně zobrazován jako pestrobarevný malý ptáček. Může být vykládán jako symbol věrné lásky na základě řeckého bájesloví popsaného v Ovidiových Proměnách. Alkyoné dcera vládce větrů po té co její muž král Kéýx zahynul na moři v bouři se sama z žalu vrhla do vln. Bohům se však zželelo jejich ztracené velké lásky a tragického osudu a oba proměnili na pobřeží v ledňáčky.

Točenici samotné je pak přisuzován podobný význam ve smyslu pevného milostného vztahu či závazku ve smyslu uzlu lásky. Spojitost se pak hledá i se symbolikou nově založeného Řádu Točenice. Ten Václav IV. založil údajně v 80. letech 14. století a sám byl patrně jeho představeným. Založení řádu pak může souviset i s bližším kontaktem s anglickým prostředím, které bylo v této době navázáno především prostřednictvím sňatku princezny Anny a Richarda II. Delší dobu působil již v Anglii Řád Podvazku a později i Řád Lázně. Vzkvétala zde i osobní emblematika, ostatně i Richard II. používal jako svého osobního znamení stříbrného jelena se zlatou korunou a řetězem na krku.
Symboliku točenice coby odznaku řádového rytířského řádu podtrhuje i to, že věnec spletené látky se zatočenými konci přikryvadel sloužil k zakrytí klenotu na přilbě, přičemž původně se jednalo i o praktickou součást ochrany bojovníka, která měla tlumit údery v boji. Hrad Točník, jak napovídá jeho jméno, pak patrně sloužil i jako řádové sídlo, v jehož velkém reprezentativním sále se pak jeho členové scházeli.
V potaz je nutné brát i duchovní symboliku zobrazované točenice a to v souvislost s tradičním ukazováním relikvií. Točenice tak může být vnímána i jako jeden z Nástrojů Kristova umučení, tedy rouška, kterou mu byly zavázány oči.

Literatura


BENEŠOVSKÁ Klára: Drobná poznámka k původnímu významu točenice. In: Žena ve člunu. Praha 2007, 371 – 381
BUBEN Milan: Encyklopedie heraldiky. Praha 2003
HLAVÁČKOVÁ Hana: Kdy vznikla Bible Václava IV.?. Hlaváčková, Hana. In: Ars longa. Praha 2003, 65 – 80
KRÁSA Josef: Rukopisy Václava IV. Praha 1974
JENNI Ulrike / THEISEN Maria: Mitteleuropäische Schulen IV (ca. 1380 –1400): Hofwerkstätten König Wenzels IV. und deren Umkreis. Wien 2014

Fotografie


Žádné fotografie