Přihlásit se
Český a římský král Václav IV.
doba, duchovní proudy a umění v předhusitských Čechách v evropském kontextu

Historie


Život Václava IV. – Chronologická tabulka

Autor: Prof. PhDr. Jiří Kuthan, DrSc., Dr.h.c.


1361 | 26. únor
V Norimberku se narodil Václav IV., syn císaře Karla IV. a jeho třetí manželky Anny Svídnické.

1361 | 11. duben
Křest Václava IV. v kostele sv. Sebalda v Norimberku, jenž vykonal pražský arcibiskup Arnošt z Pardubic za asistence mohučského arcibiskupa Gerlacha a kolínského Viléma.

1362 | 11. červen
Zemřela císařovna Anna Svídnická, matka Václava IV. Pohřbena v katedrále sv. Víta na Pražském hradě.

1363 | 15. červen
Václav korunován v katedrále sv. Víta na Pražském hradě na českého krále. Koronátorem byl pražský arcibiskup Arnošt z Pardubic.

1368 | 15. únor
Alžbětě Pomořanské, čtvrté manželce Karla IV., se narodil syn Zikmund.

1369 | 11. říjen
Karel IV. prohlásil Václava IV. v jeho osmi letech plnoletým.

1370 | 13. červen
Uzavřena smlouva o svatbě Václava s Johanou Bavorskou, dcerou falckraběte Albrechta I. Svatba proběhla 29. září téhož roku v Norimberku.

1376 | 10. červen
Ve Frankfurtu byl Václav IV. zvolen všemi sedmi hlasy kurfiřtů římským králem. 6. července byl Václav korunován v Cáchách.

1376 | 21. prosinec
Na základě politické závěti Karla IV. měl Václav obdržet České království společně s kurfiřtským hlasem. Získal také Slezsko, Budyšínsko a veškerá území, která držel Jan Lucemburský a Karel IV. Jako dědictví po matce mu mělo připadnout Svídnicko a Javorsko a část Lužice, kterou postoupil svému bratru Janovi jako léno českého krále. Dále zdědil česká léna v Bavorsku, Francích, Švábsku, v Porýní, ve Vogtlandu, Míšeňsku a Durynsku.

1377 | konec roku – duben 1378
Cesta Karla IV. do Francie v doprovodu syna Václava. Setkání s francouzským králem Karlem V. Moudrým a jeho rodinou, diplomatická i osobní jednání s řadou osobností. Návrat do Čech přes Lucembursko, Heidelberg, Norimberk a Auerbach.

1378 | 20. září
Začátek papežského schizmatu poté, co byl ve Fondi zvolen kardinál Robert ze Ženevy jako papež Klement VII.

1378 | 29. listopad
Na Pražském hradě zemřel císař Karel IV.

1379 | únor–březen
Říšský sněm ve Frankfurtu za účasti Václava IV.

1381
Václav IV. založil v Praze univerzitní kolej zvanou Kolej krále Václava.

1382 | konec roku nebo začátek roku 1383
Václav IV. opustil Pražský hrad a za své sídlo zvolil dům U Černého orla na Starém Městě pražském (čp. 922) a následně nově vystavěný Králův Dvůr.

1383
Václav IV. získal pro Karlovu univerzitní kolej palác Jana Rotleva, tvořící základ dnešního Karolina.

1383
V řešení papežského schizmatu pozvolný ústup Václava IV. od podpory římského papeže Urbana VI. Narůstání rozporů krále s arcibiskupem Janem z Jenštejna.

1384 | červen – počátek roku 1385
Cesta do Norimberku, Porýní a Lucemburska.

1385 | listopad
Vojenská intervence v Uhrách ve prospěch mladšího bratra Zikmunda. Poté, co lucemburské vojsko oblehlo Budín, si Zikmund Lucemburský vynutil sňatek s princeznou Marií, dědičkou uherského trůnu.

1386 | 31. prosinec
Na Karlštejně zemřela Johana Bavorská, první manželka Václava IV. Byla pohřbena 12. ledna 1387 v katedrále sv. Víta na Pražském hradě. Václav zůstal bezdětný.

1388 | srpen
Václav IV. těžce onemocněl.

1389 | 2. květen
Svatba Václava IV. s Žofií, dcerou bavorského vévody Jana a Kateřiny z Gorice, v Chebu.

1391
Měšťan Kříž založil novou kapli zvanou Betlémská na Starém Městě pražském, jejíž stavba byla zahájena na jaře téhož roku.

1392—1393
Vrcholí střet Václava IV. s pražským arcibiskupem Janem z Jenštejna.

1393 | 7. březen
Po smrti kladrubského opata Racka proběhla 7. března 1393 v Kladrubech volba nového opata. Dne 10. března potvrdil tuto volbu generální vikář Jan z Pomuku. Tím byl zhacen plán Václava IV. zřídit nové biskupství vybavené statky kladrubského kláštera.

1393 | 20. březen
Václav IV. dal zatknout blízké spolupracovníky arcibiskupa Jana z Jenštejna. Generální vikář Jan z Pomuku byl po předchozím mučení svržen do Vltavy.

1394 | květen
Ustavení jednoty, jejímiž členy byli markrabě Jošt (bratranec Václava IV.) a příslušníci vysoké nobility. 8. května byl Václav IV. na cestě ze Žebráku do Prahy zajat v Králově Dvoře skupinou českých pánů a internován na Pražském hradě.

1394 | červen
Vévoda Jan Zhořelecký (nevlastní bratr Václava IV.) vydal v Kutné Hoře manifest, v němž prohlásil, že se přičiní o osvobození Václava IV., a zahájil vojenské akce. Václav převezen na hrad Wildberg u Lince, vojsko Jana Zhořeleckého obsadilo Prahu.

1394 | 30. červenec
Ujednání o propuštění Václava IV. za cenu velkých ústupků. Panské jednotě měly být vydány hrady Žebrák, Křivoklát, Karlštejn, Zvíkov a hrad a doly v Kutné Hoře.

1394 | 1. srpen
Václav IV. přijel do Českých Budějovic a v následujících měsících až do podzimu 1395 pobýval převážně v Písku a na hradě Zvíkově.

1396 | 29. únor
V klášteře v Neuzelle v Dolní Lužici zemřel ve věku pouhých 26 let zhořelecký vévoda Jan. Byl pohřben v katedrále sv. Víta v Praze.

1396 | 2. duben
Jan z Jenštejna oznámil v Římě svou rezignaci. 2. července byl novým pražským arcibiskupem vysvěcen jeho synovec Olbram ze Škvorce.

1397 | 3. duben
Václav IV. udělil Joštovi Lucemburskému v léno markrabství braniborské a hodnost říšského arcikomořího a kurfiřta.

1397 | 11. červen
Na Karlštejně zavražděna skupina oblíbenců Václava IV. Následně přikázal Václav IV. markraběti Joštovi, aby opustil Prahu.

1398 | březen–prosinec
Cesta Václava IV. do Francie a Lucemburska. Pobyt v říšských městech, na Vánoce Václav obdržel seznam stížností, které proti němu vznesli porýnští kurfiřti.

1399 | 19. září
Pět kurfiřtů a deset říšských knížat vydalo prohlášení, že budou podporovat novou volbu římského krále, pokud bude volen z rodu bavorského, míšeňského, hessenského, norimberského nebo württemberského.

1400 | 15. březen
Korunovace manželky Václava IV. Žofie v katedrále sv. Víta na Pražském hradě. Koronátorem byl pražský arcibiskup Olbram.

1400 | 24. duben
Václav IV. udělil Joštovi Lucemburskému markrabství braniborské.

1400 | srpen
Říšský sněm v Oberlahnsteinu na Rýně. V prohlášení mohučského arcibiskupa Jana II. Nasavského z 20. srpna, učiněného jménem čtyř porýnských kurfiřtů, byl Václav IV. prohlášen za sesazeného a zbaven říšského trůnu. O den později tito čtyři kurfiřti zvolili na Königstuhlu u Rhensu římským králem Ruprechta III. Falckého.

1401 | 6. leden
Korunovace Ruprechta Falckého v Kolíně, město Cáchy kladlo Ruprechtově korunovaci odpor.

1401 | duben
Zikmund Lucemburský byl zajat a internován uherskou šlechtou.

1401 | červenec
Českou hranici překročilo a až k Praze dotáhlo vojsko míšeňského markraběte Viléma I. Dobýt Prahu se však nepodařilo.

1401 | 12. srpen
Václav IV. uzavřel smlouvu s panskou jednotou. Výkonnou moc převzali čtyři předáci panské jednoty. Opatření významně posílilo pozici šlechty na úkor královské moci.

1402 | 4. únor
V Hradci Králové uzavřena dohoda, Václav IV. svěřil výkon moci svému bratru Zikmundovi, a to až do návratu z korunovační cesty do Říma.

1402 | 6. březen
Zikmund nechal zatknout Václava IV. a moravského markraběte Prokopa. Václav IV. však odmítl vydávat svým jménem listiny a králi zůstala věrná i část královských měst a hradů.

1402 | 29. červen
Zikmund odjel se zajatým Václavem z Prahy na panství svého spojence Jindřicha z Rožmberka. Václav následně vězněn v Horních Rakousích na hradě Schaumburg u Lince.

1402 | 18. srpen
Zástupci Jošta Lucemburského uzavřeli jeho jménem v Coucy smlouvu o prodeji Lucemburska vévodovi Ludvíkovi Orleánskému. Byl tak učiněn významný krok v destrukci dědictví Karla IV.

1402 | začátek září
Markrabě Jošt svým manifestem veřejně vyhlásil, že Zikmund vězní Václava IV. a vyzval k jeho propuštění. Zikmund převezl zajatého Václava IV. do Vídně a v polovině prosince 1402 zahájil vojenské tažení do Čech. Podařilo se mu dobýt Kutnou Horu, kde si vynutil veliké výpalné a zabral poklady Václava IV.

1402 | 22. září
Volba pražského arcibiskupa, z níž vzešel Zbyněk Zajíc z Hazmburka.

1403 | 1. říjen
Papež Bonifác IX. uznal sesazení Václava IV. z říšského trůnu a volbu Ruprechta Falckého.

1403 | 11. listopad
Václavovi IV. se zdařil útěk z internace ve Vídni. Následně s pomocí Jana z Lichtenštejna dorazil do Mikulova, odtud odjel do Brna a pak na Karlštejn. O Vánocích pobýval v Praze.

1405 | začátek června
Do Brna dorazil markrabě Prokop propuštěný ze Zikmundovy internace. Následně se uchýlil do kartuziánského kláštera v Králově Poli, kde 24. září zemřel.

1408 | 16. červenec
Na zasedání pražské synody vydal arcibiskup Zbyněk Zajíc z Hazmburka pod tlakem Václava IV. prohlášení, že v Čechách nejsou projevy kacířství.

1408
Král Václav IV. se spolu s arcibiskupem Zbyňkem Zajícem z Hazmburka zasazoval o to, aby se univerzita zřekla Viklefova učení.

1408
V Římě vypověděli kardinálové poslušnost římskému papeži Řehořovi XII. v Avignonu pak avignonští kardinálové totéž avignonskému papeži Benediktovi XIII. Byl svolán koncil do Pisy.

1408 | srpen–prosinec
Cesta Václava IV. na Žitavsko, do Lužice a Slezska, poslední velká cesta Václava IV.

1408 | 26. listopad
Z Vratislavi odeslal Václav IV. odpověď koncilu v Pise. Slíbil vyslat poselstvo, požadoval uznání své hodnosti římského krále.
1408 | konec roku
Arcibiskup Zbyněk Zajíc z Hazmburka zakázal Husovi kázat v Betlémské kapli.

1409 | 18. leden
Václav IV. vydal v Kutné Hoře tzv. Dekret kutnohorský. Zatímco dosud měly univerzitní národy polský, saský a bavorský tři hlasy a národ český jen jediný hlas, měl mít nyní český univerzitní národ tři hlasy a ostatní národy jen jeden hlas. Tímto opatřením dosáhl Václav IV. toho, že pražská univerzita podpořila jeho postoj ve věci papežského schizmatu a jednání koncilu v Pise. Dekret vyhověl požadavkům české reformní strany.

1409 | únor–srpen 1419
Václav IV. se jen málokdy objevil v Praze. Pobýval na svých hradech, většinou na Žebráku a Točníku, od října roku 1412 na Novém hradě u Kunratic.

1409 | 25. březen
Zahájeno jednání koncilu v Pise. Dne 27. května přijelo na koncil poselstvo Václava IV. a 29. května vyslanci pražské univerzity. Dne 5. června 1409 sesadil koncil římského papeže Řehoře XII. i avignonského Benedikta XIII.

1409 | 8. červen
Koncil uznal Václava IV. římským králem. Dne 26. června byl na koncilu zvolen nový papež, dosavadní arcibiskup milánský Petr Philargis, jenž přijal jméno Alexandr V. V době jednání koncilu v Pise svolal římský papež Řehoř XII. vlastní koncil do Cividale, na který vyslal poselstvo pražský arcibiskup Zbyněk Zajíc z Hazmburka.

1409 | 9. květen
Václav IV. dal odebrat rektorovi univerzity M. Henningovi z Baltenhagenu univerzitní insignie. Následně řada mistrů a studentů německé národnosti Prahu opustila. Pražská univerzita ztratila mezinárodní význam a napříště měla postavení regionální.

1409 | 2. září
Pražský arcibiskup Zbyněk Zajíc z Hazmburka spolu s biskupy arcidiecéze a klérem odstoupil od papeže Řehoře XII. a přihlásil se k papeži Alexandrovi V.

1409 | 20. říjen
Za rektora univerzity zvolen M. Jan Hus.

1410 | 3. květen
V Boloni zemřel na koncilu v Pise zvolený papež Alexandr V. Jeho nástupcem zvolen Baltazar Cossa, jenž přijal jméno Jan XXIII.

1410 | 18. květen
Zemřel Ruprecht III. Falcký, protikrál Václava IV.

1410 | 16. červenec
Pražský arcibiskup Zbyněk Zajíc z Hazmburka dal ve svém paláci na Menším Městě pražském spálit Viklefovy spisy, naopak pražská univerzita se postavila na jejich obranu.

1410 | 12. září
Václav IV. se v listině papeži Janovi XXIII. zastal Jana Husa. Žádal, aby byl zrušen rozsudek pražského arcibiskupa Zbyňka Zajíce z Hazmburka zakazující kázání v pražských kaplích a nařizující spálení knih.

1410 | 20. září
Volba Zikmunda Lucemburského římským králem. Hlas mu dali falckrabě rýnský, arcibiskup trevírský a Zikmund si udělil hlas braniborský, ačkoliv Braniborskou marku držel jeho bratranec Jošt.

1410 | 1. říjen
Markrabě Jošt zvolen čtyřmi hlasy kurfiřtů římským králem. K volbě se dodatečně pátým hlasem připojil vévoda saský. Tak došlo k tomu, že Říše měla tři římské krále: Václava IV., Zikmunda a Jošta.

1411 | 18. leden
V Brně zemřel markrabě Jošt. Morava připadla nazpět králi, Zikmund získal Braniborsko. Lucembursko dostal jako léno manžel Elišky, dcery Jana Zhořeleckého.

1411 | únor
Kardinál Colonna dal do klatby Jana Husa, protože se nedostavil před jeho soud. Klatbu dal pražský arcibiskup Zbyněk Zajíc z Hazmburka vyhlásit 15. března 1411.

1411 | 20. červen
Arcibiskup Zbyněk Zajíc z Hazmburka vyhlásil interdikt nad pražskými městy a jejich okolím do vzdálenosti dvou mil. Na cestě za Zikmundem Lucemburským však v Prešpurku 28. září náhle zemřel.

1411 | říjen
Pražská kapitula zvolila novým pražským arcibiskupem Albíka z Uničova.

1412 | květen
V Čechách vyhlášena odpustková sbírka, kterou chtěl papež Jan XXIII. získat prostředky pro válku s neapolským králem Ladislavem a římským papežem Řehořem XII. Vzápětí vypukla v Praze protiodpustková bouře.

1412 | 18. říjen
Na synodě pražského kléru vyhlášena papežská klatba nad Husem. Interdikt se měl týkat všech míst Husova pobytu. Hus na konci října opustil Prahu a odešel do jižních Čech.

1413 | 10. únor
Pražským arcibiskupem se po abdikaci Albíka z Uničova stal Konrád z Vechty, do té doby biskup v Olomouci.

1414 | 11. říjen
Jan Hus odjel na koncil v Kostnici. Po Husově odjezdu začal v Praze Jakoubek ze Stříbra podávat pod obojí způsobou.

1415 | 6. červenec
Jan Hus na koncilu v Kostnici odsouzen jako kacíř a upálen.

1415 | 2. září
Protestní listy české a moravské šlechty proti upálení Jana Husa; 5. září ustavila husitská šlechta branný svaz.

1415 | 1. říjen
Na setkání katolické šlechty v Českém Brodě ustaven obranný svaz.

1416 | 30. květen
Na koncilu v Kostnici upálen Mistr Jeroným Pražský.

1416 | 11. září
Pražská univerzita vydala prohlášení, v němž se postavila za Jana Husa a jeho učení.

1417 | 10. leden
Pražský arcibiskup Konrád z Vechty vyhlásil na základě usnesení kostnického koncilu zákaz podávání eucharistie laikům pod obojí způsobou.

1417 | 10. březen
Pražská univerzita vydala deklaraci, v níž se postavila za přijímání laiků pod obojí způsobou.

1417 | 11. listopad
V Kostnici zvolen papežem kardinál Oddo Colonna, který přijal jméno Martin V.

1417
Kostnický koncil zrušil práva a výsady pražské univerzity. Jeho rozhodnutí potvrdil v roce 1418 papež Martin V. Svou činnost zastavila teologická fakulta, následně i právnická univerzita a lékařská fakulta.

1418 | konec roku
Václav IV. jmenoval proreformní městské rady na Starém a Novém Městě pražském.

1419
Václav IV. svolil, aby husitští kněží mohli sloužit mše v soukromých kaplích a domech. Utrakvistům vyhradil tři pražské kostely – P. Marie Sněžné, sv. Ambrože a sv. Benedikta v sousedství Králova Dvora na Starém Městě.

1419 | jaro–léto
Na venkově se začaly odehrávat tzv. „poutě na hory“ – shromáždění venkovského obyvatelstva na návrších označovaných biblickými jmény, kde probíhala kázání radikálních kněží. Zeman Mikuláš z Husi přivedl dav k sídlu Václava IV. u sv. Apolináře na Novém Městě pražském a žádal, aby král udělil svobodu lidu podobojí. Král jejich požadavky odmítl a dal Mikuláše z Husi z Prahy vyhostit. Tato událost vedla Václava IV. k rozhodnutí opustit reformní stranu.

1419 | 6. červenec
Václav IV. jmenoval nové konšely na Novém Městě pražském, a to z měšťanů, kteří nepatřili k přívržencům husitského hnutí.

1419 | 30. červenec
Příznivci reformního kazatele Jana Želivského obsadili radnici Nového Města pražského a většina zde přítomných byla svržena z oken a na místě ubita. Král Václav IV., který pobýval na Novém hradě u Kunratic, na zprávu o tomto činu reagoval záchvatem vzteku. Nicméně 2. srpna potvrdil konšely, kteří mu byli navrženi husitskou stranou.

1419 | 16. srpen
Václav IV. zemřel po těžkém záchvatu na Novém hradě u Kunratic.

1419 | 17. srpen
Dav napadnul a zničil kartuziánský klášter v předpolí Menšího Města pražského. Následně byla postižena řada klášterů v Praze a na venkově.

1419 | 2. říjen
Poté, co bylo 12. září tělo Václava IV. na lodi převezeno na Zbraslav, bylo 2. října pohřbeno v tamním klášterním kostele, a to za přítomnosti mnichů a konvršů.

1420 | 10. srpen
Husitský dav napadl cisterciácký klášter Aula Regia na Zbraslavi a vyplenil ho. Otevřen byl i hrob Václava IV. Ostatky krále ukryl a pohřbil zbraslavský rybář. Později byly převezeny na Vyšehrad.

1424 | 25. červenec
Ostatky krále Václava IV. byly v pohřebním průvodu přeneseny z Vyšehradu na Pražský hrad do katedrály sv. Víta, kde byly pohřbeny.

Fotografie


Žádné fotografie