Přihlásit se
Český a římský král Václav IV.
doba, duchovní proudy a umění v předhusitských Čechách v evropském kontextu

Stavby Václava IV. v Praze

image/svg+xml

Historie


Za Václava IV. pod vedením Petra Parléře a jeho synů vyrůstala nejvýznamnější stavba Prahy - katedrála sv. Víta. Při obdarování ve prospěch svatováclavské kaple prohlásil Václav IV., že chce jít ve šlépějích otcových a přispět tak k její důstojnosti a slávě. Na výzdobu kaple věnoval výnos z poplatku zvaného ostrožné. Ale dlouhodobě se Václav IV. patrně na katedrálním díle nepodílel tak, jako jeho otec Karel IV. Roli tu sehrála zřejmě i roztržka Václava IV. s pražským arcibiskupem Janem z Jenštejna. Když arcibiskup světil v katedrále, pozval na hostinu uspořádanou při této příležitosti i krále Václava, ten ale pozvání nepřijal a arcibiskup oběd rozdělil mezi 600 chudých. Podle kroniky Jana von Posilge dokonce Václav IV. napadl i kamenickou huť, kde sám rozbil jakési sochy.
Jakousi protiváhou svatovítské katedrály se v úhrnném obrazu pražských měst stával kostel Panny Marie před Týnem, jehož západní průčelí se začalo zdvihat nad východní frontou Staroměstského náměstí. Ve prospěch stavby jsou doloženy donace pražského patriciátu. Ale na monumentální stavbě Týnského chrámu je čitelná i jiná – královská – nota. Vladařský majestát je tu přítomný v obou závěrech bočních lodí v sedilích, kde jsou vždy dvě korunované hlavy – mužská a ženská. Kvalitnější jsou busty severního sedile a nelze vyloučit, že hlava krále je zpodobením Václava IV., hlava královny pak jedné z jeho manželek. Do horních koutů sedile v severní chórové kapli jsou vloženy reliéfní figury mnicha a proroka držících kopí s trnovou korunou a kříž, tedy nástroje Kristova Umučení.
Dál v letech vlády Václava IV. vyrůstaly i další monumenty, jejichž budování bylo zahájeno za Karla IV. Václavův emblém točenice s ledňáčkem vytesaný do kamene byl osazen na velkolepé stavbě Staroměstské mostecké věže. Setkáme se s ním i na portálu do kaple v radnici Starého Města Pražského vysvěcené 4. srpna 1381. Tady ovšem králův emblém neoznačoval bezprostřední královské dílo, ale byl výrazem loajality Starého Města Pražského k panovníkovi. Emblém točenice s ledňáčkem dali radní Starého Města umístit i na vazbu knihy zápisů z roku 1400.

Literatura


František PALACKÝ: Über Formelbücher zunächst in Bezug auf böhmische Geschichte II. Prag 1842, č. 129.
Josef KRÁSA: Rukopisy Václava IV. Praha 1971
Život Jana z Jenštejna, arcibiskupa pražského - FRB I.
Jakub VÍTOVSKÝ: K datování, ikonografii a autorství Staroměstské mostecké věže. In: Průzkumy památek roč. I, II/1994. Praha 1994.
Jaromír HOMOLKA: Sochařství. In: Emanuel POCHE (ed.): Praha středověká (= Čtvero knih o Praze). Praha 1983.
Zuzana VŠETEČKOVÁ: Arma Christi – Arma salutis. Úvaha nad jejich zobrazením v umění českého středověku. In: Beket BUKOVINSKÁ / Lubomír KONEČNÝ (ed.): Ars longa. Sborník k nedožitým sedmdesátinám Josefa Krásy. Praha 2003.
Dobroslava a Václav MENCLOVI: Český hrad v době Václavově. Umění 14. Praha 1942-1943.
Dobroslava MENCLOVÁ: České hrady 2. Praha 1972 (2. vyd. 1976).
František ZÁRUBA: Hrady Václava IV. Od nedobytného útočiště k pohodlné rezidenci (= Opera Facultatis theologiae catholicae Universitatis Carolinae Pragensis vol. XVII). Praha 2014.